Aktuální výstavní projekt Jiřího Thýna v Domě fotografie navazuje na výstavu Předobrazy, prostor, abstrakce, která se před deseti lety uskutečnila v bývalých legendárních prostorách Galerie hlavního města Prahy ve druhém patře Staroměstské radnice. „V případě výstavy Předobrazy, prostor, abstrakce mě zajímal prostor a abstrakce právě v kontextu fotografického média. Tento zájem mě přivedl na myšlenku pracovat s kubismem a Ottem Gutfreundem. Zájem o abstraktní umění mě pak inspiroval k formulování manifestu ‚nenarativní‘ fotografie. Analytický přístup k fotografii a obrazu ve vztahu k tématu je v mé práci sice přítomný i dnes, ale v daleko uvolněnější formě,“ vysvětluje Thýn rozdíl mezi svými výstavami v Galerii hlavního města Prahy.
K výstavě Mlčení, torzo, přítomnost autora inspirovala představitelka meziválečné avantgardy sochařka Hana Wichterlová (1903–1990). Jednoduchá forma, organičnost, dynamika a vnitřní integrita jejích čtyř soch – Portrét Vincence Makovského (1928), Kompozice (1929–1930), Pupen (1932), Pecka (1964) – jsou Thýnovi zdrojem pro jeho multiexpozice a fotogramy: „S fotogramy jsem začal pracovat v době, kdy jsem prožíval skepsi z inflace fotografických obrazů. V té době jsem neměl chuť a ani mnoho důvodů fotit. Řešil jsem to tím, že jsem začal budovat svůj vztah k fotografii od úplného začátku. Hledal jsem nové vyjadřovací možnosti a začal jsem experimentovat s fotogramy. Přišel jsem na techniku práce s osvitem fotografického papíru, umožňuje mi používat světlo v podstatě jako tužku,“ říká autor.
Jiří Thýn přistupuje k fotografickému médiu, objektům, site-specific instalacím a videoinstalacím intuitivně, podle vlastních slov se s fotografií snaží pracovat tak, jako by maloval. To mu umožňuje vyjádřit se autenticky a emotivně pomocí gesta. „Na rozdíl třeba od malby je ve fotografii bezprostřednost a možnost využití energie gesta značně omezená. Já se snažím pracovat tak, aby v obraze byla,“ přibližuje svoje postupy Thýn. Autor rovněž kreslí digitálně počítačovým kurzorem, přičemž se nesnaží o důslednou dokonalost. Nyní hledá způsob, jak pracovat s fotografií zcela bezprostředně, v digitálním procesu směřuje k principu náhody. Výstava Mlčení, torzo, přítomnost vybízí k tichému zastavení, k uvažování o vnímání času nejen ve fotografii, ale i v historii dějin sochařství, k zamyšlení nad „torzy“, která, ač evokují tíhu, odkazují k základním tvarům a principům naší existence. „Fotografie je pro mě zásadní, ale i z jiných důvodů. Podstatný je pro mě právě její symbolický podtext. Pro vznik fotografického obrazu je zásadní vztah světla a času, který by měl být v harmonii,“ shrnuje svůj vztah k médiu fotografie Jiří Thýn.
Jiří Thýn (* 1977) vystudoval UMPRUM (Ateliér fotografie, prof. Pavel Štecha) a také absolvoval stáž na Akademii výtvarných umění v Praze (Ateliér malířství II / škola Vladimíra Skrepla). Má za sebou několik zahraničních stipendijních programů, například pobyt v Ateliéru fotografie na TAIK University v Helsinkách, PROGR v Bernu nebo FONCA v Mexico City. Svou fotografickou tvorbu často propojuje s instalací, malbou, textem a videem. Zabývá se jak samotným médiem fotografie a jeho přesahy, tak dalšími tématy jako je prostor a kompozice a tradiční fotografické postupy propojuje se současným post-konceptuálním přístupem. Tematizuje a zkoumá i různé fotografické techniky, například fotogramy. Působil jako vedoucí Ateliéru postkonceptuální fotografie na pražské FAMU, nyní vyučuje na Scholastice v Praze a na Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Je zastupován galerií hunt kastner v Praze.
Kurátorka výstavy: Sandra Baborovská
K výstavě vyjde stejnojmenná anglicko-česká publikace s texty Sandry Baborovské, Mariany Serranové a Adama Mazura. Další informace: www.ghmp.cz.
Galerie hlavního města Prahy, Dům fotografie, Revoluční 5, Praha 1. Výstava se koná od 29. 6. 2021 do 3. 10. 2021.
Foto: Livio Zanotto
