Naděžda Synecká – grafička s výjimečně širokým záběrem v životě a tvorbě. Její pohled na život a svět zprvu ovlivňuje křesťanská mystika později východní filozofie, které zásadně působí i na autorčin umělecký výraz. Od mládí do konce života se věnuje a studuje historii, filozofii, poezii, duchovní literaturu, astronomii i přírodní vědy.
Od reálných témat (architektura, figura, antické motivy, zvířata, příroda) se časem odklání a díky celoživotní intenzivní duchovní praxi, nikoliv pouze romantickému zájmu, u ní dochází k propojení života s grafickým směřováním. Dostává se k symbolice základních tvarů, jako je především kruh a elipsa, jejichž komponováním a kombinací, společně s motivem světla v duchovním smyslu slova, ohledává možnosti sebevyjádření. Grafické listy Naděždy Synecké se stávají meditacemi nad vesmírnými silami, přírodními zákony i hlubinami lidského nitra.
Z klasického leptu přechází ke kombinované technice. Suchou jehlu obohacuje o tisk ze šablon z papíru, dokresluje pastelkou. Nechává se vést svojí intuicí, závěrečnou kresbou podporuje energii a účinek tištěného díla.
Jejím nepostradatelným „parťákem“ se stává tiskař Milan Dřímal. Díky jeho zkušenostem a oddanosti řemeslu ve spojení s invencí autorky se v grafické dílně rodí monumentální listy malého nákladu (1–5 ks).
Naděžda Synecká je neúnavnou experimentátorkou toužící po prolnutí vlastního filozofického nazírání s tvaroslovím, které odpovídá jejím výtvarným představám. V zásadní spolupráci s Milanem Dřímalem hledá možnosti autentické grafické výpovědi. Nepodléhá okolním vlivům, uplatňuje svůj kreslířský talent, cit pro prostor a perspektivu.
Sama o své činnosti říká: „Zabývám se barevným experimentálním tiskem. Usiluji o zachycení nezachytitelného, uchopení neuchopitelného. Miluji život, který je úžasným zázrakem. Tvořím s tiskařem přímo v dílně, jde mi o přesah toho, co člověk zná, co není změřitelné a co nemůžeme pochopit a ani vyslovit. Tento způsob tvorby přímo na místě nejvíce odpovídá principu života v jeho neustálé proměnlivosti. Dříve jsem hodně dělala zvířata, tvořila jsem v duchu fantaskního surrealismu, nyní je mým tématem vesmír, který je plný neznámých bytostí. Snažím se o zachycení světla a zvláštní atmosféry nejednoznačného a nekonečného vesmíru. Vytvářím vždy pouze několik tisků, které se také mezi sebou liší barevností nebo v detailu. Jsou tedy všechny originály.“
Grafička, pro niž se dlouholeté cvičení jógy stalo nedílnou součástí života, žije duchovním životem (svědkem jsou i četné deníkové záznamy a poznámky ke skicám). Klade si zásadní otázky existence, touží po absolutnu a v souladu s tím neúnavně vytváří své meditativní kompozice.
Naděžda Synecká je ojedinělým zjevem současné grafiky. Její filozofický postoj k existenci a vlastní tvůrčí práce tvoří obdivuhodný celek.
Je zarážející, že jí dosud nebyla věnována zasvěcená monografie a velká retrospektivní výstava, která by ukázala celé její obsáhlé dílo vzácné jednoty a směřování k zásadním otázkám po smyslu života a jeho plného vnímání a prožívání…
Alena Laufrová, kurátorka výstavy
Naděžda Synecká (23. 8. 1926 – 11. 9. 2021) se v roce 1963 stává členkou SČUG Hollar a od roku 2000 vystavuje každoročně také jako členka Nového sdružení abstraktních malířů Praha.
Vystavuje doma i v zahraničí, pravidelně se zúčastňuje mezinárodních přehlídek grafiky například v Hamburku, Vídni, Florencii, Praze, Berlíně, Krakově a mnoha dalších. Za svoji tvorbu obdržela 4x ocenění na soutěži Grafika roku v Praze (v roce1995 to byla Hlavní cena), dále získala čestná uznání za Malé formy a kolekce exlibris v Banské Bystrici, Frederickshavenu a Malborku. V roce 2005 obdržela Cenu Nadace Hollaru a v roce 2009 Cenu poroty Grafix v Břeclavi. Naděžda Synecká vystudovala v letech 1946–50 Akademii výtvarných umění u prof. Vladimíra Silovského, u něhož poté dva roky působila jako asistentka. Další léta coby členka Fondu výtvarných umělců mohla být tzv. na volné noze. Přiřadila se k výrazné skupině grafiček objevujících se od šedesátých let minulého století, jako byla např. Adriena Šimotová, Olga Čechová, Marička Klimovičová, Květa Pacovská, Jaroslava Pešicová, Naděžda Plíšková, Eva Bednářová, Alena Kučerová.
Galerie Hollar, výstava potrvá do 31. 7. 2022.
Foto: Livio Zanotto
