Manželská a umělecká dvojice Kateřina Kněžíková a Adam Plachetka prožívá rušný čas. Výchovu dvou mladých slečen oba dva dovedně kloubí s bohatými uměleckými závazky doma i v cizině, které je často zavedou na opačné konce světa. Občas se ale Kateřina i Adam na jedné „kumštýřské základně“ sejdou. Tak jako docela nedávno při vzniku CD kompletu Operette gala.
Známé melodie z nejslavnějších operet jako je Veselá vdova, Guiditta, Země úsměvů, Noc v Benátkách, Netopýr, Vídeňská krev a další zpívané v německém jazyce.
Symfonický orchestr Českého rozhlasu pod taktovkou Roberta Jindry
Kateřina Kněžíková, soprán
Adam Plachetka, basbaryton
Skladby:
1 | F. Lehár: Veselá vdova – Vilja Lied
2 | F. Lehár: Veselá vdova – Da geh’ ich zu Maxim
3 | F. Lehár: Veselá vdova – Lippen schweigen
4 | F. Lehár: Giuditta –Meine Lippen, sie küssen so heiss
5 | E. Kálmán: Hraběnka Marica – Grüss mir mein Wien
6 | F. Lehár: Země úsměvů – Auftrittslied: Ich danke für die Huldigung
7 | C. Millöcker: Gasparone – Dunkelrote Rosen
8 | C. Millöcker: Gasparone –Wie freu’ ich mich, Sie hier zu seh’n… Hüten Sie sich
9 | J. Strauss II.: Noc v Benátkách – Ach, wie so herrlich zu schau’n
10 | E. Kálmán: Čardášová princezna – Heia, heia, in den Bergen ist mein Heimatsland
11 | E. Eysler: Bruder Straubinger – Küssen ist keine Sünd
12 | J. Strauss II.: Netopýr – Klänge der Heimat
13 | C. Kreutzer: Der Verschwender von Raimund – Hobellied
14 | J. Strauss II.: Vídeňská krev – Das eine kann ich nicht verzeih’n… Wiener Blut
Franz Lehár, Emmerich Kálmán, Johann Strauss mladší, Edmund Eysler a Carl Millöcker jsou představiteli různých generací autorů operety, trvale úspěšného a stejně tak trvale podceňovaného žánru hudebního divadla. Pověst pokleslé a trochu zastaralé lidové zábavy není spravedlivá. V operetě existují také velmi podařená díla, jak po hudební, tak po dramatické stránce. Straussův Netopýr z roku 1874 patří k těm nejlepším. Vtipný kolotoč zápletek obohacený melodiemi v rytmu valčíku i čardáše se stal jedním z nejznámějších reprezentantů zlatého věku vídeňské operety.
Na repertoáru bývá i v operních domech. Obdobným šarmem oplývá Veselá vdova z roku 1905, dílo Franze Lehára, proslulého Vídeňana absolventa pražské konzervatoře, žáka Antonína Dvořáka. Díla Carla Millöckera jsou méně početná a méně známá, rakouské hudební prostředí, zato výrazně spoluvytvářely desítky Eyslerových operet. V první polovině 20. století vynikly vedle Lehárových děl zejména Kálmánovy operety Čardášová princezna nebo Hraběnka Marica, nabízející nesmrtelné melodie a neméně skvěle naplňující pravidla a znaky žánru.
Album vydává Radioservis, zásilkový obchod: www.radioteka.cz
