Žijící legenda knižní ilustrace a animovaného filmu, emeritní profesor a dlouholetý vedoucí ateliéru ilustrace a knižní grafiky na UMPRUM Jiří Šalamoun (*1935) se do povědomí několika generací zapsal především jako autor výtvarné podoby Maxipsa Fíka. Dobrotivý mluvící pes z kresleného animovaného večerníčku se v posledních čtyřiceti letech stal doslova národním hrdinou a jako takovému mu je v autorově doposud nejrozsáhlejší retrospektivní výstavě v Museu Kampa právem věnována podstatná část expozice.
Jiří Šalamoun ale v žádném případě není tvůrcem jediného opusu: byl výtvarníkem řady dalších animovaných filmů, vytvořil desítky volných litografií a plakátů a vydal také dvě sbírky básní a jednu sbírku záznamů snů. Především však graficky upravil a svými obrázky doprovodil více než stovku knih publikovaných nejen u nás, ale také v Německu či v Polsku. Za jeho nejpozoruhodnější počiny jmenujme například Posledního Mohykána J.F. Coopera, Kroniku Pickwickova klubu Charlese Dickense, Historii města Houpětína Saltykova-Ščedrina, Hobita J. J. R. Tolkiena, Pohřební písně J. J. Ryby či Vraždy v ulici Morgue E. A. Poea,. Právě kriminální a hororový žánr, tajemno a magie patří mezi autorova nejoblíbenější témata, která se objevují i v jeho autorských knihách a volných litografiích, často zpracovaných formou komiksu.
Hlavní ingrediencí Šalamounových ilustrací je především humor – vesměs trochu poťouchlý a subversivní – čiší z nich i skepse a zároveň nadhled nad malichernostmi života, velkorysá fantazie i pedantský cit pro detail. Dějiny každodennosti dvacátého století se v jeho díle odrážejí jako v zrcadlovém bludišti, které komicky umocňuje některé aspekty reality.
V Šalamounově nezaměnitelném osobitém rukopisu se mísí bezelstná spontaneita dětských kreseb s naivní sentimentalitou lidových malůvek a s krutou přímočarostí tabulí kramářských písní. Šalamoun je autor nad jiné kreativní (pro každý námět volí jedinečný výtvarný jazyk), hravý (objevování nových cest mu činí až dětinskou radost), poctivý (téma důsledně analyzuje) a vynalézavý. Ilustrace se rodí postupně, po studiu přicházejí první situační nákresy, podoba ilustrace se stále zpřesňuje a v závěru dochází často k celkovému překreslení „jedním tahem“, popsal jeho metodu Josef Kroutvor.
Košatost výtvarného jazyka Jiřího Šalamouna i jednotlivé fáze jeho tvůrčího procesu od prvních skic až po výslednou knihu, či animovaný film, mohou návštěvníci ve dvou patrech galerie Moderna Musea Kampa objevovat od 17.7. do 30.9. 2021.
Kurátoři: Terezie Zemánková, Michaela Drtinová, Luboš Drtina.
Foto: Livio Zanotto
